Festival Fantazie – 2.-5.7.2020

Festival Fantazie – 2.-5.7.2020

I přes téměř apokalyptické události roku 2020, tedy celosvětovou pandemii nemoci Covid-19, bylo nakonec možné pořádat Festival fantazie – i když s jistým omezením. Jednalo se o 25. jubilejní ročník, který byl po všech stránkách výjimečný, ať už kvůli opatřením, která bylo nutné dodržovat. A my jsme si ani tento ročník fantastické dovolené nemohli nechat ujít. Věříme také, že i přes nepřízeň osudu jsme opět se ctí rozšiřovali dobré jméno seriálu Perry Rhodan. Více se dozvíte v tradičním reportu očima Bestie…

Zúčastnili se: Thora, hauty, Toxy, Polinius, Alaska, Atlan, rsc a přátelé našeho klubu: Ver-ča a Denisa… a Gucky

Foto: Thora, rsc, hauty, Atlan, Alaska


Neuvěřitelná cesta II aneb FFko v čase koronakrize

Autor: Bestie hauty

Menší úvod

Letošní FFko bylo jiné, každý ví, proč tomu taky bylo, takže je zbytečné se o tom více rozepisovat. Mnohem větší událostí bylo to, že jsem si udělal pilotní průkaz a pořídil svou vlastní kosmickou loď. Tím pádem jsem se rád stal osobním pilotem naší krásné Thory a nabídl se, že na letošní FFko poletíme BlackYetíkem.
Nevím, jestli Thora strachy týdny nespala, když si uvědomila, s čím vlastně souhlasila, ale svůj strach na sobě nedala znát a tím pádem zahnala můj vlastní strach. Je vidět, že je to opravdu statečná velitelka.
Vzhledem k tomu, že letos spolu Thora nebrala svého osobního otroka rscho, musel jsem jí posloužit já a věřím, že jsem posloužil dobře a že se se mnou nenudila a že jsem byl dobrým společníkem, ona byla úžasnou společnicí a já jí musím za vše poděkovat.

Cesta tam

Stalo se jednoho osudového dne, myslím, že to byla středa, nebo čtvrtek? Kdy jsem se vydal na cestu směr arkonská bašta. Jo středa to byla, 1.7., vedro děs, že i Bestie měla zpocený záda. Zjistil jsem, že v mé nové lodičce není doplněná klimatizace, ale nemám, komu bych za to hlavu utrhl, leda sám sobě! Menší logistická chybka no! Rozhodl jsem se Atlana poctít svou návštěvou v jeho sídle a přespat u něj před dlouhou cestou směr FF Chotěboř.
Druhý den ráno jsem pak vyzvedl krásnou Arkonidanku Thoru v další arkonské državě. Po nalodění, které netrvalo ani 2 hodinky – vzhledem k bagáži, kterou Thora měla – to víte, uniforma na ráno, na poledne, na den, na večer a na spaní… 🙂 kecám vše nezabralo ani 10 minut… jsem velitelku informoval, že bohužel klimatizace nechladí tak jak má. Očekával jsem alespoň pár ran bičem, ale nic se nestalo, trošku jsem byl zklamán. 🙂 Thora zavelela a určila cíl naší mezizastávky, a to Kutnou Horu. Zadal jsem souřadnice do palubní navigace, a děj se vůle kosmokratů, vydal se na cestu.
Cesta naštěstí utíkala krásně a bez zádrhelů, dokonce jsme jeli i strašně ponurou dírou, kde se nyní ukrývá Alaska. Počasí bylo opravdu teplé, ale s tou klimatizací to nebylo tak hrozné, naštěstí Thora je zvyklá na teplejší klima, tak jí těch 22 vyhovovalo, ale já se teda potil. Možná teda bylo i důvodem to, že se jednalo o můj první delší let v neznámých končinách. Když jsem ale viděl, že Thora je statečná, tak to pomohlo a už jsem se tolik nebál. Jsem přeci jen už velká Bestie. 🙂
Do Kutné Hory jsme dorazili vlastně ani nevím jak, najednou koukám parkuji, a to přímo v centru, kousek od chrámu a zadara! Následovala prohlídka Chrámu sv. Barbory a vlastně celého přilehlého okolí, počasí nám přálo, bylo snad i vedro a k obědu jsem ulovil Mahi-mahi která nám chutnala. V KH mě čekalo školení fotografa, protože jsem byl vybrán jako archivář outfitů, které si Thora sebou brala. No nevěděl jsem, co mě ještě čeká. 🙂
Po prohlídce velitelka zavelela a letělo se dál, tentokrát už rovnou směr Chotěboř. Cesta byla opět naprosto bezproblémová, jen palubní navigace vybrala novou trasu, asi abych se proletěl, kterou ještě Thora nikdy neletěla, ale byli jsme obohaceni o takové planetky, jako byl například Vepříkov. 🙂
Čím blíže k Chotěboři, tím bylo venku větší a větší černo a tušili jsme, že něco přijde! Žertovali jsme, že až tam přijedeme, tak nám řeknou, že o nás neví… hahaha… no a přijeli jsme a nevěděli! 🙂 Naštěstí naše ubytování bylo i tak volné a vše dobře dopadlo. 😉
Po vylodění a ubytování, pak Thora poručila, že se půjdeme podívat na místo konání FF, abychom věděli, co nás čeká. Vybaveni deštníky jsme vyrazili na cestu a těsně před cílem to přišlo! Bouřka a lijavec! Krásné přivítání, jen co je pravda! Měl jsem sto chutí to tam srovnat se zemí, nechápu, co tam mají za amatéry, kteří řídí počasí, ale tohle si nemohou dovolit!!! Naštěstí mě Thora uchlácholila a v klidu jsme počkali, až se déšť přežene. Potkali jsme kutnohorskou entitu Toxyho, pokecali a hned bylo líp. Po dešti jsme se unaveni cestou vydali zpět na ubytko, dali si výbornou večeři, domluvili si snídani na 9 hodin a na pokoji otevřeli rhodanovskou whisky Machrie Moor, skvělá dobrota na dobrou noc…

Páteční modeling

Dobrota je dobrota, ale snídaně v 9 byla asi chyba, no naštěstí se to stihlo, ale na další dny, jsme to raději posunuli na hodinu 10. Snídaně byla vydatná, ani jsme nestačili sníst vše, co na stole bylo. Při snídani jsme také domlouvali plán na dnešní den. Thora chtěla nahodit svůj nový kostým a nafotit „pár“ snímků. Dalším bodem programu bylo samozřejmě FFko a v odpoledních hodinách pak vyzvednutí Thořiny kamarádky Ver-či. No a večer? Dej bohové Arkonu, co se bude dít 🙂
Bohužel počasí moc nepřálo, bylo docela pod mrakem a tím bylo ohroženo focení. Thora i tak začala se svou proměnou a „demaskováním“ své pozemské kamufláže a stala se z ní naplno Arkonidanka. Dokonce v nádherné, bílé slavnostní uniformě. Proměna chvilku trvala, tak jsem se zabavil nejen sledováním proměny, ale i Návratem do budoucnosti. Ne že bych cestoval časem, ale pustil jsem si NETFLIX 🙂
Po krátké době, byla Thora připravena a vypadala opravdu úchvatně! Vyrazili jsme na focení. Jako místo byla vybrána nakládací rampa za obchodním centrem Doubravka. Řeknu Vám, tolik fotek jsem nenafotil za celý svůj život. Hlavně jsem se modlil, ať se povedou a Thora si nějaké vybere, kdyby nevybrala, asi by to byla má poslední chvilka 🙂


Thora se stále omlouvala, že mne zneužívá, ale upřímně, kdo by se zlobil na to, že se kouká na krásnou ženskou a ještě jí fotí 😉 co se týče tohodle, rád se nechám zneužívat 🙂 Focení probíhalo docela svižně, i to počasí se umoudřilo a já poprosím Thoru, jestli nějaké fotky tedy vybrala, ať je sem přidá 😉 Po focení jsme se vrátili na pokoj a Thora se převlékla do své bojové, černé kombinézy, slušelo jí to úplně stejně, jako bílá uniforma 😉
Teď už nastal čas vyrazit na FF. Po příchodu jsme se šli registrovat, kde nám byla změřena teplota měřícím přístrojem na čele. Měl jsem 34,1… usoudil jsem, že jsem asi mrtvej, ale raději jsem to nekomentoval, bál jsem se, že další měření teploty by mohlo být rektální a do toho se mi moc nechtělo 🙂 Vyfasovali jsme pásky na ruce a šup rovnou na FFko. První kroky vedly do Kafekáry, těch kroků tam pak v průběhu FFka vedlo spousta 🙂
Začalo seznamování s tím, co nás vlastně čeká a pak potkávaní různých známých a kamarádů. Ani přesně nedokážu popsat, co vše se tam dělo… prostě, jídlo, pití, kecání, Kafekára, jídlo, pití, kecání… A samozřejmě další focení – o jak já jsem byl „zneužitý“ 🙂
V odpoledních hodinách jsme pak šli vyzvednout již zmiňovanou Ver-ču na kosmodrom v Chotěboři. Cestou jsme pak nostalgicky navštívili místa, kde FFko normálně probíhá. Jeden by to tam ani nepoznal, samá nová stavba a rekonstrukce. Cestou jsme taky narazili na ID, který hrál Kosmické šachy 🙂 no tak se opět „zneužívalo“ a fotilo 😉


Na kosmodrom jsme dorazili včas, protože loď měla zpoždění. Cestou jsme na dálku potkali několik Verč, ale byla to až ta poslední 🙂 Thora asi špatně vidí na dálku, nebo si prostě jen úplně nepamatuje obličej nějaké otrokyně 🙂 Tu správnou Ver-ču jsme však našli a rozhodně to nebyla žádná otrokyně, ale příjemná ženská 😉 Po seznámení jsme ji šli ubytovat.
Cestou na pokoj nás zasáhla smutná zpráva (jak pro koho). Umřel Gucky!!! Nejvíce to ranilo Thoru, která se držela, aby neukázala city a slzy. Snažil jsem ji uklidnit, že se nemusí bát, že ten zmetek určitě obživne. Na seznámení a Guckyho, jsme si dali dobrotu 😉 Také jsme zašli na vydatnou večeři do Panského dvora, která byla opravdu vydatná, protože jsme se pak museli valit 🙂
A pak hurá, hodit Ver-ču do kolotoče FFka, nikdy na takové akci nebyla, tak nevěděla, co ji čeká. Při příchodu na FFko se Ver-ča zaregistrovala a šlo se na věc… do Kafekáry 🙂 No a pak to pokračovalo jako dopoledne – jídlo, pití, kecání, Kafekára, jídlo, pití, kecání… ale jestli mě paměť neklame, byli jsme i na jedné přednášce o budoucnosti FFka. Někdy, určitě bylo po půlnoci, jsme se vydali spát zpět do Hromu a na pokoji si dali na dobrou noc dobrotu 🙂
Ještě jsme si říkali, jestli snídaně v 10 není brzo….

Sobota s překvapením

Sobotní ráno bylo po pátečním večeru naštěstí v pořádku, snídaně byla od 10. hodiny, takže se dokonce Ver-ča rozhodla, že si půjde zaběhat. Chápete to? Sejít jsme se měli až při snídani. Thora se mezitím začala líčit, dnes měla oficiálně představit svou bílou uniformu. Já se opět zabavil sledováním TV a tím, jak se malovala. Snídaně se blížila a Ver-ča nikde, tak jsme šli sami, však ona dorazí. A taky dorazila, sice o něco déle, ale jídla bylo dost, tak jsme jí i nějaké zbytky nechali 🙂
Také Alaska nás přijel na skok navštívit. Bylo to opravdu jen na skok, protože se pár dní předtím rozmnožil a prý musí doma pomáhat. Hahaha, jak naivní jsme byli, když jsme mu věřili. 🙂 Šel jsem s Alaskou vybrat bankomat a děvčata se mezitím šla převléknout a připravit se na další návštěvu FFka.
Alaska nás na FFko dokonce hodil svou kosmickou lodí, takže se Thora nemusela kodrcat v obuvi, která měla vysoké podpatky. Na FFku začalo to již známe kolečko… prostě, jídlo, pití, kecání, kafekára, jídlo, pití, kecání… Z Thory se dokonce na chvilku stala Lady Gaga, ale přežila to myslím ve zdraví 😉
No a pak se to stalo, překvapení, dokonce i já jsem v jednu chvilku nechápal, co se děje a co to vidí oči mé modravé. 🙂 Po schodem totiž stoupaly podivné bytosti, a to co mně na nich zaujalo, bylo tričko s nápisem REN DHARK. Říkal jsem si, kterej debil, tady může mít tohle tričko 🙂 No a debil číslo jedna byl Atlan a debil číslo dva rsc, jediná normální v této skupině byla Denisa. 🙂 Ale překvapeni tím, co tady dělají jsem byl, a to dokonce mile překvapen. Thora byla taky překvapená a určitě taky mile. Jediný, kdo překvapený nebyl, byl Alaska, který to věděl a nic neřekl, hajzlík jeden 🙂
Překvapená taky nebyla Ver-ča, ta nevěděla, co to je za lidi, ještě je neznala, ale možná byla překvapená v průběhu dne, když je poznala, a hlavně z rsc, který ji podle nás s Thorou určitě balil 🙂 No začalo se družit, slavit a fotit, tentokrát jsem nemusel, zneužilo se jiných. Alaska pak oznámil, že bohužel musí domů! Pořád jsme mysleli, že pomáhat s potomkem, ale vypadlo z něj, že jede otevírat nějakou cyklokavárnu! Tak tohle je mu důležitější než naše společnost, nebo společnost jeho manželky a syna! No, jak chce! Vyprovodili jsme ho… táhni a už se nevracej… ne bylo to v pohodě, i přes jeho chyby ho máme určitě rádi 😉
Po nějaké době kecání, focení a kafekáry, jsme se s naší překvapivou partou rozhodli jít na oběd, a to do Hromu do police, kde se mohla Thora převléknout a zamaskovat za pozemšťanku 🙂 Jídlo bylo opět chutné a bohaté. Opět se jedlo, pilo, kecalo a samozřejmě fotilo. Probíralo se vše možné i nemožné, včetně Guckyho smrti a tím pádem došlo i na připití s naší dobrotou 😉 Dokonce jsme potkali bandu Skokanů, která tam přiletěla na starodávných člunech 🙂 Dobrota pak s námi šla i zpět na FFko, takže o zábavu bylo postaráno. Překvapivá parta pak oznámila, že pojede domů, snažili jsme se, naléhali, vyhrožovali, že můžou zůstat a přespat, ale prý ne, že musí. Další takový, ať táhnou – ale taky je máme rádi jako Alasku 🙂 Po rozloučení jsme se vrátili k FFkolečku… prostě, jídlo, pití, kecání, kafekára, jídlo, pití, kecání… Dokonce jsme šli i s Thorou na naší druhou přednášku, kterou tam měl Johnak, předmětem přednášky byl otec Jamese Bonda, Ian Fleming.
Přednáška byla zajímavá a po jejím skončení jsme pozvali Johnaka na dobrotu. Chudáka totiž pokousala nějaká hmyzácká bestie a trpěl, dobrota mu určitě ulevila, taky komu ne 😉 Je pravda, že dobrota by si zasloužila lepší podávání než z kelímků od kafe, nebo z půllitrů od piva 🙂 ale co, jde hlavně o obsah a ten byl fakt výborný, dokonce jsme zažili i několik tzv. „kravských hltů“ 🙂
Zábava se rozjela a posezení se myslím povedlo, přidal se k nám i Toxy a pár lidí, ani si nepamatuju, jak se jmenují, ale to není vůbec důležité, důležitá je ta atmosféra a ta byla úžasná 😉
Trvalo to do rána asi tak cca. do 2 hod. Já už jsem ani nepopíjel, druhý den mě čekalo pilotování, ale nevadilo, bylo dobře. Dokonce jsem si i cvičně dýchl a naměřil jsem si 0 promile. Mrzí mě, že si cvičně nedýchla Thora, určitě by měla tak 2 promile 🙂
Na pokoj jsme dorazili v pořádku a dobré náladě. Po očistě jsme možná trochu s obavou hleděli směrem ke snídani, která měla být v 10 hodin, ale co… šlo se do hajan 🙂

Nedělní cesta domů se zámeckou návštěvou

Nedělní ráno bylo v pohodě, začalo se balením, dala se pořádná snídaně, nalodili jsme se, poděkovali jsme za ubytování a jeli se ještě na chvilku podívat na místo konáni FFka. No bylo to tam jak po vymření, ani se nedivím, takže po chvilce jsme se rozhodli, že vyrazíme směr domů. Ale cestou se stavíme ještě na prohlídku zámku ve Zruči nad Sázavou.
Bylo to tam krásné, nádherný park, jediné, co tam nebylo nádherné byla hospoda, kde jsme chtěli poobědvat, no nejedli jsme tam, ale zase jsem se tam dozvěděl jak se mám vyčůrat na záchodě, konečně po 41 letech vím, co jsem dělal špatně a jak se za to má vzít 🙂 O jídlo jsme nepřišli, udělali jsme si menši piknik v zámeckém parku a bylo nám fajn.

Další zastávkou naší expedice pak bylo bydliště Ver-či, se kterou jsme se rozloučili a vyrazili pak směrem Arkon. Cesta opět naštěstí utíkala bez problémů a já tím děkuji všem bohům Arkonu. Pak jsme to ještě zapili v místní nálevně, zajedli buřty na ohni a druhý den po obědě vyrazili směr k Thoře, kde jsem se rozloučil a šup domů…
Chci poděkovat všem za krásnou dovolenou, moc jsem si to užil a věřím, že si to zase zopakujeme 😉

hauty


2 komentáře

  1. Corvus napsal:

    Naprosto kosmická reportáž a fajn doprovodné fotky. Nedávno jsem se pustil do shánění klasické řady Perryho Rhodana. Jakožto sběratel art booků, komiksů a starých her (v big boxech), jsem si vzpomněl na ’90, kdy mě bavil Perry. Vrhnul jsem se do toho po hlavě a sehnal si vše, co se dalo 🙂 A postupně se zase pouštím do čtení a stalkuji databáze multivesmíru a jsem totálně pohlcen. Nechápu, jak jsem mohl bez Perryho celé ty roky být. Díky tomu jsem objevil i tyto fantastické stránky. Díky za ně! Snad se uvidíme na příštím FF 2021, pokud naše modrá planeta nepodlehne Nákaze 🙂 S úctou Corvus von Corax

    • Thora napsal:

      Mnohokrát děkujeme za návštěvu a krásná slova! Jsme rádi, že se zde i ještě dnes občas objeví někdo (staro)nový a přejeme hodně zábavy s Perrym, nás naštěstí také stále baví, takže jsme stále tady 🙂 My určitě na FF pojedeme, pokud to situace dovolí, a velice rádi Tě přivítáme do našich řad! Kromě conů pořádáme průběžně několikrát ročně i klubové srazy, bohužel se zdá, že do konce letošního roku se už naživo jen tak neuvidíme… Ještě jednou děkujeme a přejeme pevné zdraví a budeme se určitě těšit někdy příště! 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *