Sraz Praha 15.11.2008 (část 2)

Kde: Praha
Kdy: 15.11.2008
Kdo: Atlan, benet, Fido, hauty, Icho Tolot, Magrátka, Malch, Reskator, rsc, Sanyn, Sokar a Thora
Autor reportu: Sokar

Report ze srazu Perryho Rhodana

Místo: Hvězdokupa Česko (západně od Čínského impéria), Soustava Praha
Čas: Hvězdné datum „onoho času“ 15.11.2008-11-16
Účastníci: Atlan, benet, Fido, hauty, Icho Tolot, Magrátka, Malch, Reskator, rsc, Sanyn, Sokar a Thora.

Dodatek: navzdory údajné vulkánské proslulé paměti mám teď vše dost mlhavé, takže je víc než možné, že podobnost výskytu postav a událostí s realitou bude čistě náhodná :o)

Část první (cca 14:00 – 17:00)

Počátek našeho setkání byl určen na 14:00 na úpatí visutých zahrad měsíce Petřína, patřícího do pražské soustavy. Na tomto místě nás na nějakou dobu zabavilo pozorování soustavy soch starých Lemurů, tvořící zde jakýsi památník. Po uplynutí akademické čtvrthodinky (v naší elitní „buňce“ jsme všichni výkvět akademiků) jsme v obsazení Atlan, Thora, hauty, benet, Malch, rsc a Sokar zahájili naše putování. Při použití tohoto výrazu nutno podotknout, že asi málokdo tušil, jak moc budeme vskutku putovat tzv. vlastní parou J. Naším prvním cílem byla samotná špice Petřína, kde nás čekalo několik lákadel jako observatoř, strážní věž a další věci.

Při snaze o obsazení kyvadlového antigravu jsme poprvé (ne naposled) narazili na dav turistů ze všech koutů vesmíru. Ač jsme měli ve skupině Bestii i další individua nadmíru schopné (všeho), rozhodli jsme se antigrav neobsazovat silou a raději procvičit své schránky manuálním výstupem nahoru. O několik vykašlaných plic později stanuli jsme hrdinně na vrcholu.

Jen málokomu zbylo sil na další výstup na strážní věž, většina skupiny se roztrousila za účelem občerstvení u všudypřítomných skokanských stánků. Přesto však návštěva nevyšla nadarmo, navštívili jsme muzeum proslulého Járy Cimrmana, který je některými považován za děda samotného Perryho Rhodana. Dokumentace i předměty byly vskutku fascinující a utvrzují představu, že Velký administrátor těžko mohl mít jiného předka.

Následně jsme ještě zvenku shlédli observatoř (bylo usouzeno, že na základě počasí nemá smysl jít pozorovat) a zdokumentovali sochu Leviana Parona před ní stojící.

Nápad zabloudit v budově zrcadlových vesmírů byl z důvodu opětovné masy turistů zavržen (a možná je to tak dobře, nakonec viděli jsme jen dav vcházející dovnitř, nikoho však ven).

Při sestupu z Petřínského měsíce jsme zastavili na vyhlídce nabízející panorama celé pražské soustavy. Tato výspa je neustále chráněna sochou jakési akonské šlechtičny vytvořené z materiálu zvaného Exil. Během této cesty padl nápad navštívit imperátora soustavy a vládce hvězdokupy Václava, nazývaného též Král Já I. Jeho sídlo jsme sice míjeli, nakonec však k návštěvě nedošlo (prý byl stejně zaměstnán jakousi letuškou mezihvězdné společnosti).

Část druhá (cca 17:00 – 23:30)

Naše další kroky vedly do simulátoru hvězd, který je umístěn na sedmé planetě soustavy Praha jménem Holešovice. Cestou jsme několik členů ztratili (opět se věnovali hledání stop Neznámého), naštěstí došlo brzo opět ke shledání. Radost byla vícenásobná, protože v této době se připojilo dalších několik účastníků srazu: Icha, Sanyna a Magrátku.

Program v simulátoru hvězd byl krásný a zábavný (hlavně zmínka o zelené revoluci:o) stejně jako prohlídka jeho technického zařízení (poznámka: nutno zkontrolovat počet změn ve vesmírném kontinuu, které jsme pravděpodobně způsobili radostným mačkáním červených tlačítek :o).

Po této kulturní vložce už bylo jasné, že potřebujeme odpočinek v podobě osvěžovny. Abychom zachovali ducha srazu, zaplnili čas a ušetřili za letenky MHD raketoplánů (na tomto místě bych rád ospravedlnil BESTII, navzdory zmínkám o „kolenovrtu“ několikrát hostil naší arkonskou krásku, takže to s tím jeho označením asi nebude tak hrozné :o), rozhodli jsme se cestovat opět po svých. Vedeni Atlanem, který kráčel rázně vstříc úplňku, dorazili jsme do veganského  restaurantu Zlatá kovadlina, kde nás přívětiví Ferroni (a Ferronky) nakrmili i napojili. Aby dostál tradici, odnesl si z této zastávky hauty opět suvenýr v podobě jídelního lístku. Nikdo nás však nepodezíral, neboť rsc očaroval svým šarmem místní personál (navzdory faktu, že údajně zabil dva lidi, vypadá prý na zloděje příliš solidně:o)

Během pobytu v Kovadlině proběhl tradiční bowlingový turnaj. Vítězové byli, pokud vím dva, hauty a rsc (který i přes chytře zahraný neslavný začátek všechny svým výkonem překvapil). Osobně jsem si odnesl pěkné šesté místo (ze šesti to vůbec není špatné:o).

Ferroni kolem půlnoci zavírali, odebrali jsme se tedy na další cestu.

Část třetí (cca 23:30 – 05:30)

Nočním raketoplánem jsme dorazili na další místo, 5. planetu soustavy se jménem Anděl, kde leží námi osvědčený non stop bar. Po nečekaném (alespoň pro mě) shledání s dalšími účastníky jsme tam strávili příjemnou noc/ráno diskusí se širokým záběrem. Hlavním tématem byla, jako na každém srazu, budoucí činnost našeho společenství.

Po odchodu z non stopu jsme se s gardou věrných vydali na noční výlet do Barrandovské soustavy –  s Atlanem jsme si chtěli prohlédnout nedávno vybudovanou trasu do této část vesmíru. Vzhledem k vyhlídkovému charakteru této vyjížďky nás však trápila věčná otázka: Proč je ve vesmíru tma? Pak je houby vidět.

Závěr našeho pražského srazu proběhl též tradičně na Smíchovském kosmodromu, kde jsme vyčerpaní, avšak spokojení, nasedl každý na svůj spoj do různých částí galaxie.

Sraz byl dle mého velmi podařený, snad bude v budoucnu ještě mnoho takových..

            Ještě jednou díky organizačnímu týmu.